Třetí kolo KP II. A vedlo naše kroky do Jevíčka. Vzhledem k silné sestavě jsme nepředpokládali žádné výrazné problémy a očekávali hladký zápas. Skutečnost však byla mnohem hrozivější. Soupeři kladli tuhý odpor a dokonce se nečekaně ujali vedení 2,5:0,5! Zápas nakonec rozhodovaly „prstové chyby“ – jednotahová přehlédnutí, okamžitě a naprosto zbytečně končící partii. Nejhorší předvedl Pavel Liebl. V partii s Ladislavem Petrem doslova zapomněl dobrat figuru a rovnou se vzdal. Také Pavel Grepl se bude dlouho divit, jak mohl ve zcela vyhrané pozici neuvěřitelně podcenit soupeřova volného pěšce. Celkově zápas působil, jakoby byl ovlivněn začínající sezónou a nerozehraností většiny zúčastněných hráčů…
Soupeře neradno podceňovat
Nemáme ve zvyku jezdit na zápasy s myšlenkou jasného a lehkého vítězství. Zvlášť, když se KP II. A v posledních letech výrazně vyrovnává. Síla naší sestavy však vzbuzovala optimismus. Ten ještě vzrostl při pohledu na jednotlivé zápasové dvojice. Jasná převaha na všech šachovnicích, nezřídka přesahující 200 bodů ratingu, se přece musí projevit! Projevila se. Po úvodní remíze Jiřího Dokoupila, nováčka v naší základní sestavě, s mladou jevíčskou nadějí Jiřím Buličkou, prohrál Dušan Dobeš. První „prstová chyba“ zápasu. Dušan hrál na první desce proti dalšímu domácímu talentu – Danielu Gajdošovi. Divoké zahájení vyústilo v nadějný útok našich barev, jenže stačil jediný neopatrný tah a prohráváme 1,5:0,5.
Chvíli na to domácí zvyšují náskok na 2,5:0,5, když prohrává Pavel Hubený. Pokles formy patrný na čtvrtečním Memoriálu Jiřího Hasoně si vybral svoji daň i v soutěži družstev. Naštěstí se podařilo náskok rychle smazat. Nejprve vyhrál Miroslav Veselý, když pohodlně uplatnil figuru získanou v zahájení. Druhý bod přidal Milan Boháček. Ten sehrál s Jaroslavem Hrbatou hodně zvláštní partii, která nejspíš spěla k remíze. Naštěstí pro nás si soupeř nezvolil příliš šťastný plán „jak k remíze dojít“ a po sérii nepřesností rychle prohrál.
Za stavu 2,5:2,5 dohrávaly poslední tři desky. Libor Chloupek měl v partii s Janem Zemánkem hodně ostrou, ale (snad) trochu lepší pozici a nadějně stál i Ladislav Petr s Pavlem Lieblem. Ladislav postupně získával prostor a snažil se připravit rozhodující úder. Partie nakonec skončila ještě před jeho zahájením. Jak jinak než další „prstovou chybou“. Pavel Liebl chtěl nejprve dokončit započatou výměnu, dobrat figuru a následně táhnout střelcem. Vzal do ruky střelce a… na dobrání zapomněl! Svoji chybu si rychle uvědomil, jenže šachová pravidla jsou neúprosná – dotknuto hráno. Není divu, že Pavla tato hloupá chyba docela vyvedla z míry. Bez figury hrát nelze (aspoň ne vzniklou pozici), takže následovalo vynucené vzdání. Stav 3,5:2,5 znamenal konečně vedení. Radost však netrvala dlouho. Leoš Ševčík partii s Pavlem Greplem nezvládl a dostal se pod nebránitelný útok. Jenže opět zaúřadovala stará známá „prstová chyba“. Podobně jako v předchozím případě, opět zapomněl jevíčský zástupce dobírat. Tentokrát pěšce, který díky tomu nezadržitelně dopochodoval do dámy…
Po tomto neuvěřitelném, hororovém průběhu se nám aspoň podařilo získat tři body. Při průběžném vedení 4,5:2,5 bylo totiž o našem vítězství rozhodnuto. Poslední partie mezi naším Liborem Chloupkem a jevíčským Janem Zemánkem už měla pouze upravit skóre. Partie těchto soupeřů jsou vždy velmi podobné. Jan Zemánek staví pevnou, neprolomitelnou strukturu a Libor ji „takticko-strategicky“ rozbíjí. Dlouhá a zajímavá partie nakonec skončila po více než pěti a půl hodinách Liborovým vítězstvím. Škoda, že Jan Zemánek místo prohrané koncovky s „nezadržitelným pěšcem“ nezvolil technicky náročnější koncovku J + S vs. K. S pár minutami na hodinách a soupeřovým králem uprostřed šachovnice by Libor neměl snadnou úlohu…
[ratings]