Bez kapitána, „béčko“ přesto zvítězilo

Předchozí zápas s Adamovem se nepovedl podle představ. Proti silné Rudici jsme proto nastoupili v podstatně silnější sestavě s cílem uhrát zpět ztracené body. 

Tomáš Marcikán se jako vzorný kapitán připravoval na zápas tak poctivě, až mu z toho praskla hlava a skončil v nemocnici. Pozdě večer za sebe ještě stihl domluvit náhradníka, ale ten ráno zaspal, ujel mu vlak a nestihl přijít na místo srazu. Zdálo se, že do Rudice vyrazíme jen v sedmi. Naštěstí se nám ráno podařilo zlákat ke hře Jaroslava Probošta. Kolem deváté, půl hodiny před začátkem zápasu, jsme měli konečně kompletní tým.

Zápas začal překvapivě lehce. Rudičtí vynechali první dvě šachovnice a přenechali nám roli favoritů. Rychlé vedení pak zajistil Vlastimil Brda. Dostal soupeře pod velký tlak, který vyústil v přehlédnutí jednotahového matu. Druhý bod přidal Petr Beňovský. Hrál sice neperspektivní koncovku bez figury, ale protivník naštěstí podcenil hrozbu volných pěšců. Partie se otočila a my šli do vedení dva nula.

Remíza Radka Walletzkého stav podstatně nezměnila, ale prohra Filipa Dvořáčka už ano. Filip se zpronevěřil své zásadě „vem co se nabízí“, odmítl pěšce, dostal se pod tlak a záhy prohrál. Vítězslav Crhonek tak získal Rudici první bod, navíc v pěkné útočné partii.

Milan Boháček se dlouho snažil partii vyhrát, pětkrát odmítl remízu, ale nakonec musel uznat, že dámská koncovka je zcela remízová. Smír urputně odmítal i Ladislav Petr. Jeho pozice dospěla do zajímavé koncovky lehkých figur, kde se ovšem remíza zdála logickým zakončením hry. Ladislav ale dokázal soupeře obelstít. Pěknou kombinací protlačil svého volného pěšce v dámu a zvýšil na 4:2.

Zápas se zdál být rozhodnutý. Miroslav Veselý měl jezdce více, nemluvě o podstatně lepším času na hodinách. Zbývala mu hodina, soupeři pouhých pět minut. Bod vypadal jistě, stačilo jen ubránit protivníkovu odhodlanou snahu dát věčný šach. Bohužel Miroslav nenašel dobrou obranu. Nejprve ztratil dámu, později i jezdce s několika pěšci a během chvilky dostal mat.

Starost o výsledek zápasu nečekaně dolehla na Jaroslava. Získal sice remízovou střelcovou koncovku, ale soupeř jej mohl zkoušet. Dlouho se o to snažil, ale Jaroslav znal správný plán obrany. Partie skončila remízou, zápas těsnou výhrou 4.5:3.5.

Pochvalu a poděkování zaslouží především Jaroslav, který byl ochotný nastoupit na poslední chvíli a ještě zařídit vítězný půlbod. Napravili jsme zaváhání s Adamovem a zůstáváme v boji o postup. Na první místo ztrácíme jen jeden bod.