Kdo nebyl na čtvrtečním tréninku a nepatří mezi silné a zkušené hráče, měl by všechny úkoly projít zvlášť pečlivě! Ostatní si mohou aspoň zopakovat to nejpodstatnější.
Pravidlo čtverce
Jednoduché pravidlo, díky kterému rychle zjistíme, zda král může zastavit postupujícího volného pěšce. Pomůže nám sestrojení pomyslného čtverce, který dal pravidlu jméno. Pokud král stojí ve čtverci, pěšce zastaví, pokud stojí mimo čtverec, pěšec může projít do dámy. Jak čtverec vytvoříme? Pomůžeme si „sestrojením“ základní strany. Začíná polem, kde stojí pěšec a končí polem proměny. Známe-li délku a umístění jedné strany čtverce, zbytek již snadno doplníme. Názorně vše ukazuje diagram níže.
Červená šipka naznačuje základní stranu. Začíná na poli s pěšcem a končí polem proměny. Zelená barva ukazuje kompletní čtverec, po doplnění všech čtyř stran. Pokud postavíme černého krále kamkoli do čtverce (na zelená pole), bílého pěšce vždy chytí. Pokud krále umístíme mimo čtverec (na červená pole), pěšec vždy uteče do dámy. Samozřejmě vše výše uvedené platí pouze při zanedbání, případně vhodném postavení, všech ostatních figur. Jinými slovy, pravidlo čtverce platí, pokud má pěšec i král volný průchod.
Pozor na dvě časté chyby. První je zřejmá. Co pěšec na základní řadě? Ten může v prvním tahu o dvě pole dopředu, proto je jeho základní strana o pole kratší. Například pěšec na a2 nemá svoji základní stranu tvořenu poli a2, a3, a4, a5, a6, a7 a a8, ale pouze poli a3, a4, a5, a6, a7 a a8. Potřeba sestrojit čtverec pro pěšce na základní řadě je ovšem v praxi velmi výjimečná. Druhá chyba je podstatně častější. Musíme rozlišit, zda je při sestrojení čtverce na tahu bílý nebo černý. Představme si na diagramu výše černého krále na g3 a bílého krále na g1. Černý král stojí mimo čtverec a pokud je na tahu bílý, snadno vyhraje po tazích 1.a4 Kf4 2.a5 Ke5 3.a6 Kd6 4.a7 Kc7 5.a8D 1-0. Pokud je však na tahu černý, pěšce chytí! Například 1…Kf4 2.a4 Ke5 3.a5 Kd6 4.a6 Kc7 5.a7 Kb7 6.a8D+ Kxa8 remíza. Nejjednodušší je zapamatovat si, že pravidlo čtverce platí pro pozice, kde je bílý na tahu! Pokud se dostaneme do situace z příkladu (bílý král na g1, pěšec na a4 a černý král na g3), kde táhne černý, je nejjednodušší nejprve si představit tah černého (v našem případě 1…Kf4) a teprve v této pozici sestrojit čtverec. Bílý na tahu, černý král ve čtverci a je jasné, že pozice skončí remízou.
Opozice
Opozice je velmi důležitý pojem. Popisuje situaci, kdy králové stojí proti sobě na sloupci, řadě nebo diagonále a je mezi nimi lichý počet polí. Výhodné pro nás obvykle je, když musí soupeř z opozice odejít jako první.
Na diagramu výše stojí bílý král na d4. Kam umístíme černého krále, abychom jej dostali do opozice? Pokud krále postavíme na kterékoli z barevně vyznačených polí, bude stát v opozice (králové proti sobě s lichým počtem polí mezi nimi). Pokud stojí černý král například na poli g5, má v dosahu pole f6, f4 a h4. Tahem na kterékoli z těchto polí dosáhl opozice.
Nejdůležitější pozice
Pokud existuje základní pozice pěšcových koncovek, pak je to bezpochyby výše uvedená. Bílý na tahu remizuje. Například po 1.f7+ Kf8 2.Kf6 pat. Lepší nejsou ani jiné tahy. Naproti tomu černý na tahu prohraje. Například 1…Kf8 2.f7 Kg7 3.Ke7 s dalším f8D a snadnou výhrou. Všimněme si, že králové jsou v opozici a v dané situaci z ní musel černý odejít jako první, což vedlo k jeho prohře. V podobných postaveních končí většina koncovek krále a pěšce proti králi. Je proto velice důležité si dobře zapamatovat, kdy je pozice vyhraná a kdy pouze remízová!
Kritická pole volného pěšce
Znalost pravidla o kritických polích umožňuje rychle a bez dlouhého propočtu určit, zda v koncovce král proti králi a pěšci může silnější strana vyhrát. Pokud silnější strana (ta s pěšcem) obsadí některé z kritických polí vlastním králem, zvítězí. Pokud slabší strana (ta bez pěšce) zamezí soupeři v obsazení kritických polí, koncovka skončí remízou. Samozřejmě jen v případě, že obě strany hrají rozumné tahy. Kritická pole se vždy nachází před volným pěšcem a jejich přesná pozice se mění dle postavení tohoto pěšce.
Kde má pěšec kritická pole? Záleží, kde se na šachovnici nachází. Krajní pěšec má kritická pole vždy na 7. a 8. řadě na vedlejším volném sloupci. Pěšce mimo okraj šachovnice (sloupce b-g) je třeba nejprve rozdělit na ty, kteří ještě nepřekročili polovinu šachovnice (4. řadu) a na ty, kteří jsou již za polovinou šachovnice (na 5. řadě a dále). Pro pěšce za polovinou šachovnice jsou kritická pole tři nejbližší pole před pěšcem. Pokud je pěšec ještě před polovinou šachovnice, je vše podobné jako u pěšce za polovinou šachovnice, jen je mezi kritickými poli a pěšcem vynechána jedna řada. Názorně vše ukazuje diagram níže.
Pěšec a4 je krajní, má proto kritická pole na konci vedlejšího volného sloupce, tedy polích b7 a b8. Například pěšec na h5 by měl kritická pole na g8 a g7. Pěšec g5 není krajní a je za polovinou šachovnice. Kritická pole jsou tedy tři nejbližší pole před pěšcem. V našem případě pole f6, g6 a h6. Kde by měl kritická pole pěšec c5? Správná odpověď je na b6, c6 a d6. Pěšec d3 není krajní a je před polovinou šachovnice. Opět si najdeme tři pole před pěšcem, ale protože je před polovinou šachovnice, vynecháme jednu řadu. Kritická pole pěšce d3 jsou pole c5, d5 a e5. Kde jsou kritická pole pěšce f4? Na e6, f6 a g6.
Teorie je jasná, chce jen trochu cviku. V praxi se uplatňuje poměrně snadno, ale stejně jako u jiných pravidel je nutné být stále na pozoru. Poučky nám pomohou najít nejlepší tah a zhodnotit pozici, ale soupeř stále může hru ještě značně zkomplikovat! Běžný postup hry při využití znalosti o kritických polích volného pěšce ukazuje následující příklad.
Kritická pole blokovaných pěšců
Svá kritická pole mají také blokovaní pěšci. V koncovce král a pěšec proti králi a pěšci pomáhají určit, kdo může pěšce sebrat. Pokud kritická pole soupeřova pěšce obsadíte vlastním králem, můžete jej sebrat. Kritická pole u blokovaných pěšců jsou vždy tři pole nalevo a napravo od zablokovaného pěšce. Nejlépe vše vysvětlí následující příklad.
Závěrem
Výše uvedené poučky mají často neuvěřitelnou sílu a mohou pomoci vyřešit i mimořádně komplikované pozice. Názorným příkladem může být studie z knihy Amateur to IM od anglického velmistra (v době vydání knihy v roce 2012 byl ještě IM) Jonathana Hawkinse. Nechal se inspirovat Capablancovou knihou Last Lectures.
Pozice je za bílého na tahu vyhraná. Analýze je věnována celá kapitola a teoreticky se opírá především o znalost kritických polí volného pěšce, kritických polí blokovaných pěšců a opozici!
Jedna z dílčích pozic analýzy nám poslouží jako závěrečný příklad k řešení. Představme si, že černý se spolehne na pasivní obranu. Králem bude pouze přecházet z pole g8 na h8 a čekat co bílý vymyslí. Bílý králem přejde na h6 s vědomím, že mu k výhře stačí jen vhodně postupovat svými pěšci. Jak mají bílí pěšci správně hrát?
Je jasné, že černý h pěšec bílému poněkud vadí. Musí počítat s jeho výměnou na poli g6 za svého pěšce g a přechodem do koncovky král a pěšec proti králi. Samozřejmě, při výměně na poli g6 již má druhého pěšce na h5. Vznikne opět „nejdůležitější“ pozice, která je vyhraná nebo remízová podle toho, zda musí černý král opustit opozici jako první. Bílý proto potřebuje vyměnit pěšce na g6 ve chvíli, kdy černý král stojí na h8, aby mohl po jeho tahu Kg8 zahrát pěšcem na g7 s dalším Kh7, g8D a výhrou. Nutno dodat, že černý pěšce měnit nemusí, ale variantu to nijak neovlivní. Bílý zahraje prostě g6 a pokud černý nevymění, je po ústupu králem na g8 (jiné tahy nemá) stejně prohraný díky tahu g7. Cílem bílého je proto dosáhnout pozice s pěšci na g5 a h5 a černým králem na h8, kde bude bílý na tahu. Protože černý nemá jiné rozumné tahy než králem neustále pochodovat z pole g8 na h8 a bílý má dvě volná tempa pěšci (může hrát h3 a h4 nebo rovnou h4, stejně tak g3 a g4 nebo rovnou g4), je cesta k vítězství jen otázkou přesného propočtu.
Poslední příklad také ukázal, jak důležitá jsou (nejen) v pěšcových koncovkách „volná tempa“. Pokud bychom pěšce posunuli ve výchozí pozici o řadu nahoru (na g3 a h3), je pozice remízová. Právě proto, že bílý nemá žádné volné tempo k dobru!
1 komentář u „Tři pilíře pěšcových koncovek“
Skvěle zpracovaná metodika jinak „suchopárných“ pěšcovek! Super!