Cesta do významného lázeňského města probíhala téměř bez problémů. Téměř proto, že jsem jel za východu slunce a prvních 30 km do Moravské Třebové bylo hodně nebezpečných – stále jsem totiž sledoval úchvatný, fotogenický východ slunce – vojensky řečeno „vpravo hleď“. Klasikem R. Hrušínským řečeno jsem se kochal a kochal, jen jsem nerecitoval a permanentně hledal vhodné místo k zastavení a fotografování. Jako starému pesimistovi mi stále nepřipadalo místo vhodné k zastavení takové, abych nenarušoval bezpečnost provozu… Tedy první část dovolené dopadla neúspěšně a neudělal jsem ani jeden záběr.
Všichni mí spoluhráči znají moji protivnost být včas na akci, nejlépe na začátek prezentace – toto se mi podařilo ještě „překročit“, neboť jsem na místě byl o 15 minut dříve než pořadatelé… Před rokem jsem dojel do Valašské Bystřice a na FIDE Open přijel tak moc brzo, že jsem neplánovaně stihnul doprovodný bleskáč, skončil 3., včetně finančního honoráře, tedy…?! Sympatický ředitel akce pan Pavel Koriťák mne upřímně přivítal a potěšilo mne, že s mojí úchylkou být všude včas nejsu sám – po chvilce jsem se přivítal s váženým panem mezinárodním mistrem Ivanem Hausnerem, který ale jel až ze Šumavy – a u něho byla ta rezerva korektnější…
Ubytování proběhlo též úspěšně a na pokoji jsem se spokojeně, neboť samostatně, zabydlel. Pro případné dvě slečny jsem měl k dispozici ještě 2 postele. Po sprše jsem slupnul vynikající pizzu od manželky a mohl se stresovat z 1. kola. Odhadoval jsem soupeře mladého pionýra s malým ELEm, vysokou výkonností a ještě vyšším sebevědomím. Obdobně jako v tenisovém Grand Slamu je důležité a nutné 1. kolo vyhrát. Manželka mi přislíbila pomoc anděla, dle průběhu partie jich musela sehnat ve střední hře asi cca 64…
Open zahájil ředitel Pavel Koriťák, hlavní rozhodčí Karel Volek a hezká místostarostka Jeseníku, paní Mgr. Bc. Zdeňka Blišťanová, která použila mimo jiné i citát od J. W. Goethe – „šachy jsou prubířský kámen intelektu“.
So 19. srpna: 1. kolo: ŠMÍDA Martin, 1518 F – 1516 N, ŠK Jeseník
Na 14. šachovnici černými, jak jsem tušil – skautík. Mým plánem bylo hrát zodpovědně, což jsem porušil hned ve 14. tahu a přišel o pěšce. Po utrápeném průběhu jsem jej dobyl kombinačně zpět a přešel do koncovky a v rovných 100 tazích vyhrál. Když jsem dostával 2. partiář (1. byl na 80 tahů) všiml si, že soupeř již 20 tahů nezapisuje. Po mém upozornění se nepolepšil, ale když jsem nechtěl bonzovat, držel se plánu, nerozptyloval a vyhrál na půl minutě přídavku i tak.
Ne 20. srpna: 2. kolo: ČECHÁČEK Miroslav, 1729 – 1718, SK Řetězárna
Na 11. šachovnici další domácí hráč – podařilo se mi jej prekabátit a ve dvaatřiceti tazích jsem zaknihoval bod.
Po 21. srpna: 3. kolo: SLEPÁNEK Jan, 1786 – 1751, ŠK Vyškov
Pan Jan Slepánek na 4. šachovnici – otec nasazené jedničky Radky. Po tuhém boji a mnoha figurové střední hře jsem odmítl opakování tahů a vzápětí Jan po mém „zvedáku“ ve 31. tahu vzdal.
Út 22. srpna: 4. kolo: SLEPÁNKOVÁ Radka, 1995 – 1947, ŠK Vyškov
Bílými proti nasazené jedničce slečně Radce Slepánkové. V zahájení jsem Radku mírně překvapil, reagovala však aktivně a obětovala pěšce. Přijal jsem a po velkém tlaku jej vrátil. V koncovce V+J proti V+J jsem získal pěšce navíc a to volného na géčku při 4 proti 4 na dámském křídle. Radka obratně rozmístila obě figury a vynutila si opakování tahů, nebo zisk pěšce. Zvláštní výsledek s průběhem, kdy jsme oba hráli na výhru.
St 23. srpna: 5. kolo: KOPECKÝ Jiří, 1930 – 1935, Kralupy nad Vltavou
Na 3. šachovnici mne čekal černými zkušený hráč z Kralup nad Vltavou. V těžké koncovce V+V+S a V+V+J a horší pozici obětoval v nouzi, ale velice korektně V za J a dva pěšce. Po soupeřově časovce jsem nabídl remízu, kterou přijal.
Čt 24. srpna: 6. kolo: DUDEK Vojtěch, 1853 – 1849, TJ Jawa Brodce (poblíž Benešova u Prahy)
Na 2. šachovnici dvanáctiletý chlapík, nositel stříbra z přeboru ČR. Zahájení dle plánu s mým vynikajícím 12. tahem. Svoji iniciativu jsem nevyužil pokračováním aktivity a soupeř přešel do vyhrané koncovky – obětoval jsem pěšce, ale i tak prohrál ve 43 tazích. Ač jsem nedočkavě spěchal na po partiové pivečko, vyzvala reportérka Českého rozhlasu Vojtu, jako lídra turnaje a mne jako obětního beránka k rozhovoru. Mé smutné oči lačné pivka hezká slečna nechápala – domnívala se, že mne tak zdrbla prohra…
Pá 25. srpna: 7. kolo: MARTINKA Jakub, 1806 – 1806, ŠK Zlín
Pád na 13. šachovnici – nestudujíc web (manželka potřebovala počítač doma, nemohl jsem si jej vzít s sebou) jsem pouze odhadoval dle křestního jména věk soupeře „žáček“. Byl to však vzrostlý mladík, který na mne vyrukoval Královským gambitem. Po vcelku nezajímavém průběhu jsme se dostali do výměn a zůstaly nám jen stejnopolní střelci a po 5 pěšcích. Využil jsem jedné slabiny, vytvořil druhou a vyhrál. Byla to moje nejrychlejší partie, sice 47 tahů, ale již po 2,25 hodinách happy end.
So 26. srpna: 8. kolo: DOSTÁL Petr, 1860 – 1908, SK Slavoj Poruba
Klíčová partie celého turnaje (kromě 1. kola) trvala od 15.40 do 20 hodin při 69 tazích. Dostal jsem se do pozice, která mi vyhovovala a výhra měla být otázkou několika málo tahů. Vše jsem pokazil, a i když jsem kladl soupeři překážky, bylo po partii a tím i po celém turnaji…
Ne 27. srpna: 9. kolo: GAJDA Rostislav, 1730 – 1582, VOKD Poruba
Již odvařený turnaj jsem dohrával černými se stejným soupeřem, který mne čekal v loni v posledním kole ve Valašské Bystřici (tehdá jsem prohrál). Hrál jsem aktivně, získal pěšce, ale v koncovce jej ztratil a po mnoha výměnách byla věžová koncovka remízová…
Nyní odbočím ke krásnému městu Jeseník. Před partií jsem dopoledne prochodil téměř celé město a nafotil dost fotek. Zaujalo mne centrum s mnoha náměstími, centralizovanou radnicí a zdánlivé maličkosti – např. neuvěřitelně drobné dlažební kostky, piano pro veřejnost, ale i třeba památník jako uznání dobrovolným hasičům…
Lázně za městem cca 3 km jsou ideálně položené na vrcholku a jsou oázou jak pro léčené pacienty, tak pro turisty a další návštěvníky. Na chůzi po okolních krásných horách nemám kyčelní klouby, ale prostředí města a lázní mi turisticky bohatě stačilo. Objevoval jsem nová a nová zákoutí zaznamenaných na cca rovných 300 fotkách z celé akce.
Prostředí hracího sálu, přísálí a všech prostor Kongresového centra je pěkné a bylo využito kapacitně na 100 %. Obdobně jako ve Starém Městě pan Radim Stuchlý, ve Valašské Bystřici paní Hana Obšívačová tak i v Jeseníku pan Pavel Koriťák se svým týmem vše zvládali na jedničku. Zodpovídal ochotně všechny dotazy a pomáhal ve všech směrech. Manželka s dcerou a dalším osazenstvem se pilně a vzorně starali o pitný režim i hladové žaludky účastníků.
Celkem mám z turnaje tři nejhlavnější poznatky – že naše vlast je krásná ve všech částech a zákoutích, obdobně i lidé v této oblasti jsou příjemní i vstřícní a šachově – potěšilo mne, co mých známých mi přálo štěstí, když jsem hrál na nejvyšších šachovnicích. Bylo a je to pro mne moc důležité, všem moc děkuji, i když vše má své ale: je třeba podpora též tehdy, když jsme v životě dole a nic se nám nedaří…
Na závěr trochu statistiky:
Hrací tempo: 90 min./40 tahů s přídavkem 30 sec./tah + 30 min. s přídavkem 30 sec./tah
104 účastníků
18. místo oproti 14. startovnímu nasazení
5,5 bodů z 9 při průměru 1801 F a 1779 N
Perfo: 1881
Celkem: 4 výhry – 3 remízy – 2 prohry, tedy 5,5 bodu z 9, 61%
Bílé figury 4: 1 – 1 – 2, 1,5 bodu ze 4, 37%,
Černé figury 5: 3 – 2 – 0, 4 body z 5, 80%
Pokoj v 6. patře – kromě 1. cesty s taškami vždy po schodišti pěšky, celkem za týden více než 2.000 schodů včetně těch 4 před budovou a těch na půdu, kdy jsem cestou nahoru přešel zamyšlen 6. patro…
Pokud jste dočetli až sem, děkuji Vám, snad jste se moc nenudili…