Pět tipů pro trénink taktiky

Známý citát německého šachového mistra Teichmanna tvrdí, že šachy jsou z 99 % taktika. Dnes s tímto tvrzením nemusí každý souhlasit, přesto musíme všichni uznat, že taktika hraje v šachu mimořádně důležitou roli.

1. Přibližte se skutečnosti

Čím blíže je trénink skutečné partii, tím je efektivnější. Neváhejte si nastavit hodiny a na každý diagram si dát jen omezený čas. Řešíte-li diagram opakovaně, pak si čas na rozmyšlenou při každém opakování zkraťte. Stres z nedostatku času Vás bude pronásledovat i ve skutečné partii, zvykněte si na něj jak jen to jde. Diagramy řešte ideálně na šachovnici a s maximálním soustředěním.

2. Řešte přesně

Vyřešit diagram neznamená uhodnout první tah. Správně vyřešit diagram znamená vidět úvodní tah, správně spočítat možné varianty a přesně ohodnotit konečnou pozici. Počítat musíte se všemi možnými obranami soupeře. Vše samozřejmě řešíte z paměti, jako ve skutečné partii! Výsledek si napište. Trénujete tím notaci a především nemůžete sami sebe podvádět (nebo jste se nikdy nepřesvědčovali, že variantu z řešení znáte, přestože při luštění diagramu jste o ní myšlenkou jen zavadili?).

Mimochodem, úvodní tah si určete vždy. Přestože si s příkladem nevíte rady, naučte se automaticky kontrolovat soupeřovy hrozby a hledat aspoň jakýkoli neutrální tah, který pozici přinejmenším nekazí. Není výjimkou, že v reálné partii hledáme skvělou kombinaci s vyhranou pozicí a když ji nenajdeme, rychle zahrajeme „nějaký“ tah, který se záhy ukáže být hrubou chybou…

3. Kvantita důležitější kvality

Neřešte zbytečně složité příklady, které vezmou mnoho času. Důležitější je spíše počet vyřešených diagramů. Obtížnost volte tak, aby Vám kompletní řešení jednoho příkladu nezabralo v průměru déle než 5-10 minut. Vybírejte si také příklady z praxe. Různé teoretické úlohy s maty určitým počtem tahů jsou dobré na zpestření tréninku, ale v normální partii je příliš nevyužijete.

4. Soustřeďte se

Koncentrace je při šachové partii jedna z klíčových věcí. Za řadou hrubých chyb stojí právě ztráta koncentrace. Soustředění je možné trénovat, takže až si příště sednete za šachovnici, myslete jen na 64 polí. Lepší je kratší, ale plně soustředěný trénink, než dlouhý trénink, při kterém se nejvíce zaměřujete na hodiny a dobu, kdy konečně skončíte.

Metod, jak se lépe soustředit, existuje celá řada, ale každému pomáhá něco jiného. Někomu pomůže bodování příkladů, jinému občasné rozptýlení a narušení tréninkové rutiny. Dobré je řešit příklady, které Vás baví (ale stále musí být určitou výzvou, neřešte věci, které máte „v malíčku“, přestože Vás baví).

5. Zkuste datla

Taktika se tradičně trénuje řešením diagramů. Zajímavé vylepšení nabízí „metoda datel“, kterou detailně popisuje například Axel Smith ve své knize  Pump Up Your Rating z roku 2013. Velkým zastáncem této metody je také velmistr Robert Cvek. Základní princip „metody datel“ spočívá v opakovaném řešení stejné sady diagramů. Po 3.-4. opakování byste měli kompletní řešení diagramu (hlavní varianta včetně možných odboček a obran) vidět prakticky okamžitě. Cílem je si taktické motivy uložit do paměti tak, abyste si je při partii co nejsnáze vybavili. Opakování přitom pomáhá ukládání urychlit a zefektivnit.

Připravte si sadu diagramů s různými taktickými motivy (přesný počet záleží na Vás a Vaší úrovni, základ je asi sto, maximum pro hráče na velmistrovské úrovni zhruba 1000). Sada by měla být tak velká, abyste ji dokázali celou vyřešit za nejvýše 1-2 měsíce¹. Pokud taktiku trénujete například 20 minut denně, pět dní v týdnu, tedy vyřešíte asi 4 diagramy za den a 20 za týden (platí pro první řešení), neměli byste překročit počet 150 příkladů v sadě. Přidat, odebrat nebo změnit úlohy můžete v případě potřeby vždy. Celou sadu si několikrát projděte, dokud si nebudete řešení příkladů docela dobře pamatovat. Teprve poté sadu obměňte a případně rozšiřte. Úkoly, které si stále dobře nepamatujete, můžete převzít do nové sady a nebo je v krajním případně vyřadit.

Osobně používám malé papírové kartičky, kde mám na jedné straně napsanou pozici a kdo je na tahu, na druhé pak číslo karty, řešení a zdroj příkladu. Při tréninku si karty náhodně vytahuji a po vyřešení odkládám stranou, abych si je omylem nezamíchal do zatím nevyřešených příkladů. Můžete sice místo kartiček využít vhodnou knihu se sbírkou diagramů, ale v podobných sbírkách jsou příklady většinou řazeny tematicky a také dle obtížnosti. Pokud je budete řešit postupně, získáte tím i nevhodnou nápovědu (například víte, že v deváté kapitole jsou příklady na zavlečení, takže je začnete automaticky hledat, přitom bez této nápovědy byste zvažovali zcela jiné tahy). Lépe je příklady z knihy opsat na kartičky (máte tím zároveň jistotu, že žádný motiv nevynecháte) a ty pak náhodně losovat.

Příklady k procvičení

Řešení

Diagram 1: 1.Vxf6+ Jxf6 (1…gxf6 2.Sh6 mat) 2.Dxf6+ gxf6 3.Sh6 mat

Diagram 2: 1.Df6 gxf6 2.Vg4+ Kh8 3.Sxf6 mat

Diagram 3: 1.Vxf6 Dxf6 (1…gxf6 2.Dh5 1-0) 2.Sh7+ Kh8 3.Dh5 1-0 (například 3…Dh6 4.Jexf7+ 1-0)

Diagram 4: 1.Vd8 Dxd8 (dáma nemá kam ustoupit) 2.Jxg6+ hxg6 3.Vxh5 1-0

Diagram 5: 1.Sxh6 gxh6 (1…Se8 2.Sxg7 1-0) 2.Jf6 Sc8 3.Jcd7 1-0

Poznámky

¹ – Smith počty příkladů v závislosti na kvalitě hráče příliš neupřesňuje. Moje doporučení vychází z tzv. křivky zapomínání, kdy po několika měsících můžeme naučenou látku zcela zapomenout a „metoda datel“ pak ztrácí smysl (zapomenuté se znovu učíme, neopakujeme).