Lipovecké „béčko“ patří k nejsilnějším týmům soutěže. Vzhledem k našim mizerným výkonům v předchozích zápasech, se očekávání a víra v zisk bodů snížila na naprosté „náhodné minimum“. Ačkoli výsledek obvykle nechávám až na úplný závěr celého textu, tentokrát učiním výjimku. On totiž výsledek 2:6 ve prospěch soupeřů hovoří za vše… Žádné velké boje, napětí a šance zaskočit favorita. Lipovecký tým prostě přijel, vyhrál a odjel.
Pokud na začátku utkání existovala nějaká naděje, rázně tento doutnající plamínek zadusil brzký konec na poslední šachovnici. Jan Havel poměrně zajímavě (byť spíš nekorektně) obětoval figuru za útok. Nepokračoval však dostatečně energicky, soupeř stihl kolem svého krále postavit neprostupný val a následně jednoduše zvítězit díky materiální převaze. Druhou nulu zaznamenal Radek Walletzký v partii s Lubošem Ševčíkem, třetí Dušan Dobeš s Františkem Fajstlem. Zejména prohra Dušana byla velkým zklamáním. Špatná forma Dušana bohužel ještě neopustila.
Další čtyři partie skončili remízami. Remízou mělo skončit všech zbývajících pět partií, ale Ladislav Petr, hájící pátou šachovnici, chtěl zvítězit za každou cenu. V koncovce nestejnobarevných střelců se mu nakonec skutečně podařilo najít možnost jak pozici aspoň trochu zkomplikovat, z mezí rovnováhy však nevyšla. Ladislav se nakonec rozhodl naposledy vyzkoušet schopnosti soupeře. Obětoval střelce s vynucením „pěšcových závodů“ a následujícího přechodu do dámské koncovky. Bohužel však v propočtu přehlédl ztrátu veledůležitého tempa. Soupeř stavěl dámu se šachem!
Jak bylo zmíněno v úvodu, celkově prohráváme 2:6. Důvod tohoto nelichotivého výsledku je celkem prostý. Nedokážeme vítězit. Remízami se prostě zápas nevyhraje.