Hrozná (pro)hra s Kuřimí

Druhé kolo KPIIA přivedlo do Boskovic silný tým z Kuřimi. Těsná porážka 3,5:4,5 vypadá bojovně, faktem však je, že rozhodnuto bylo po pár hodinách hry…

Oběma týmům chyběl jen jeden hráč ze základní sestavy. Jasného favorita utkání nemělo, domácí Boskovice měly papírovou převahu na předních stolech, hosté z Kuřimi vše doháněli vzadu.

Jako první opět skončil Milan Boháček, který překvapivě rychle porazil kuřimského talenta Tadeáše Bočka. Tadeáš se pustil do kombinace, která ale nevyšla podle jeho představ a po divoké zápletce skončil v koncovce s figurou méně. Remíza Dušana Dobeše s Pavlem Krupicou na těsném vedení nic nezměnila, ale trojice bleskových proher již ano.

Nejprve přecenil svoji pozici Libor Chloupek. V partii stál dlouhou dobu lépe, ale dlouhá herní pauza si opět vybrala svoji daň v podobě zbytečných přehlédnutí. Další nulu zapsal do tabulky Pavel Hubený. Jeho partie vypadala také velmi dobře, jenže podcenění soupeřova protiútoku znamenalo rychlý a nečekaný konec. Trojlístek doplnil Miroslav Veselý, který přehlédl taktiku a přišel o kvalitu i partii.

Vítězný bod zajistil hostům Jan Pešl, který postupně přehrál Filipa Dvořáčka. Stav 1,5:4,5 znamenal definitivní konec naděje na zisk tří bodů, zbývající dvě partie se již dohrávaly pouze z povinnosti. Překvapivě právě ony byly z celého zápasu nejdelší a možná i nejnapínavější. V první z nich porazil domácí Ladislav Petr kuřimského Pavla Rubeše. Zahájení nerozehrál bezchybně, postupně se mu ale dařilo pozici otáčet a nakonec se dostal do vyhrané koncovky. Druhá partie mezi Leošem Ševčíkem a Martinem Hyršem  by se jistě stala zlatým hřebem utkání, nebýt rozhodnutého stavu. Originální byl už samotný začátek, když se po pár tazích oběma hráčům vypnuly hodiny. Náprava byla naštěstí rychlá, byť rozhodčímu přibyla práce navíc, protože čas na hodinách pro jistotu sem tam zaznamenal. Těžké chvíle nastaly oběma hráčům i před časovou kontrolou. Kolem 30. tahu už nemuseli zapisovat a kontrolní funkci musel převzít rozhodčí. Zapisovat tahy, když oba hráči mají na hodinách jen pár sekund a zběsile „blicají“, není zrovna lehká práce. Po pádu praporku si tak rozhodčí raději vyžádal rekonstrukci. Oba se do limitu bez problémů vešli a partie mohla pokračovat. Vznikla věžová koncovka, kde měl Leoš sice pěšce víc, ale šance na prosazení rozhodně nebyla velká. Opět rozhodla časová tíseň. Martin Hyrš s posledními sekundami na hodinách dosáhl remízové pozice, prosté opakování tahů však ve spěchu přehlédl a sám si vlezl do prohrávající pěšcové pasti. Více než šesti hodinové trápení nakonec skončilo šťastnou Leošovou výhrou.

Konečný stav 3,5:4,5 je nakonec milostivý výsledek. Bohužel postupové ambice dostaly hned na začátku velkou ránu, která se bude jen těžko hojit. Tím spíš, že nás v příštím kole čeká největší favorit soutěže, ŠK Brno 64.